Nejoblíbenější skupina Česka

 

SKMBT_C224e15112510422-1

Žádná jiná kapela nezískala v lidovém hlasování Českého slavíka devětkrát. Kabáti, kteří se dali dohromady na konci chřadnoucího socialismu, v textech Milana Špalka dokážou zachytit ducha porevoluční éry. Ať už to byla alegorie mafiánského kapitalismu raných devadesátých let (Colorado), text o práci na šachtě (Dole v dole) nebo o chobotnici politiky a byznysu (Banditi di Praga), Kabáti ve zkratce vystihli to, o čem si většina národa povídala u piva.

Nejen témata, ale i rocková drsnost vychází z toho, v čem pětice členů kapely vyrůstala, tedy z Teplic pozdní normalizace. Ty byly tehdy vyhlášené punkovou, metalovou a hardrockovou (samozřejmě neoficiální) scénou. Pocit zmaru v kdysi slavných lázních, které ale celé dětství a dospívání Kabátů halil stále častější smog, se do mladých hluboce zarýval. Pod taktovkou energetických plánovačů vyhazovali pyrotechnici celé čtvrti nebo i města v okolí do vzduchu; není proto divu, že bylo třeba jistého ventilu. Tím byly i písně, zpočátku postavené hlavně na vulgaritách.

Texty, z nichž řada už zlidověla, stále zní ze všech rádií. Kapela prodala asi jeden a čtvrt milionu desek, od roku 2003 pravidelně vyhrává posluchačské ankety jako Český slavík, v roce 2014 dokázali na pražský Vypich dostat 74 000 lidí. 19. června 2015 zahráli Kabáti na stínadelském stadionu. Pouhé dva dny na to oslavil zpěvák Pepa Vojtek padesátiny.

Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑