Největší synagoga

SKMBT_C224e15112510390-1.png

V druhé polovině devatenáctého století Židům v Teplicích štěstí přálo: V multikulturním prostředí evropských lázní jim nehrozilo žádné nebezpečí, naopak. Slibně se rozvíjející průmysl potřeboval schopné obchodníky a bankéře – a těmi mnozí Židé dokázali být. V dobách, kdy v Teplicích rostly výstavní budovy jako houby po dešti, tvořili Židé skoro 10 % obyvatelstva. Většina teplických Židů byla nábožensky liberální, zcela integrovaná do tehdejší elity. Z jejich řad pocházeli nejen továrníci, ale také členové zastupitelstva, lékaři i právníci. Vzhledem k tomu, že hovořili také německy, chápali je mnozí jako Němce.

Minimálně v jedné věci se ale Židé odlišovali – v náboženství. Na významu i počtu sílící náboženská obec tak právě skrze něj chtěla demonstrovat svůj společenský význam. A tak když v roce 1882 byla na tzv. Židovském vršku, na křižovatce dnešní Chelčického a Lípové ulice, vysvěcena synagoga navržená prominentním vídeňském (a židovským) architektem Wilhelmem Stiassnim, mohli představení obce být náležitě hrdí. Prakticky ve stejný čas dostavěnému luteránskému kostelu apoštola Bartoloměje o několik stovek metrů dál byla největší synagoga Čech srovnatelným protějškem a důstojnou konkurencí.

Svému účelu stavba sloužila pouhých 56 let. V noci ze 14. na 15. března 1939 synagogu vypálili nacisté. Kousek od jejích bývalých zdí dnes stojí památník od architekta Milana Míška.

 

Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑