Největší instalovaný výkon parních kotlů

SKMBT_C224e15112510362-1.png

Dojem kvetoucí někdy roviny jest co možná nejsmutnější. Všude učadlé komíny uhelen, všude hořící, nesnesitelný puch vyvinující haldy mouru. Nekonečné uhelné vlaky na tratích drah všemi směry krajinou protínajících poučí nás o spoustách uhlí, zde těženého…, napsal v roce 1896 Bedřich Bernau (vlastním jménem Přemysl Bačkora) o Teplicku v desátém svazku Ottova průvodce po Čechách. Nešlo o lacinou antikampaň snažící se odlákat lázeňské hosty. Celou druhou polovinu 19. století se město z lázní rychle měnilo v průmyslové centrum, hodné věku páry. To, čím byl pro Anglii Manchester, byly bez nadsázky pro Rakousko-Uhersko Teplice.

Mezi léty 1820 až 1860 rostl objem těžby hnědého uhlí v regionu exponenciálně, co deset let se zdvojnásobil. V roce 1858 produkci povzbudilo i zavedení železnice mezi Teplicemi a Ústím. A protože je nejlevnější vyrábět pomocí parního stroje přímo v místě těžby, rostly v okolí města továrny jako houby po dešti. Koncem 80. let 19. století v okrese Teplice fungovalo 576 továren s parním pohonem, což na výkon kotlů představovalo 17 % kapacity celého Rakousko-Uherska.

Parní pohon pochopitelně urychlil i samotnou těžbu. V roce 1884 bylo na dole u Ledvic poprvé využito parní velkorypadlo, které nahradilo 50 až 60 dělníků a provoz byl asi o 50 % levnější. Cesta k povrchovým velkolomům o rozměrech v řádu desítek kilometrů čtverečních byla nenávratně nastoupena. Doly se nemilosrdně zakusovaly do desítek obcí kolem Mostu, Bíliny i Duchcova. O sto let později, krátce před Sametovou revolucí, se uvažovalo o velkolomu na místě Novosedlic a Proboštova.

Zdá se, že Teplice uhelné zkáze ve jménu průmyslového pokroku přeci jen unikly. Alespoň zatím. Je proto namístě nechat pana Bernau dokončit jeho zprávu o Teplicku, starou více než 120 let: „Ale postupem doby (…) jeviti budou severozápadní Čechy přehrozný obraz spousty a budou připomínat budoucímu pokolení rozkvět průmyslových odvětví, jež zatím snad báječným rozvojem sil elektrických stane se zbytečným.“

  • O rozvoji těžby uhlí a “malé průmyslové revoluci” na Teplicku poutavě píše Jan Měchýř v knize Černé miliony (byť s neodmyslitelnými poznámkami o kapitalistech, hodných 80. let, ve kterých kniha vyšla).

 

Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑