První profesor geologie

SKMBT_C224e15112510403-1.png

Třináctý únor 1879 je v teplických dějinách černým dnem. Průval spodních vod na dole mezi Lahoští a Duchcovem způsobil pokles hladiny léčivých pramenů a uzavření lázeňských budov. Pověst světoznámých Teplic doslova přes noc utrpěla šrám, řada hostů sbalila kufry a už nikdy nepřijela. Bylo třeba jednat rychle. Mezi experty, které městská rada k záchraně pramenů pozvala, byl také Gustav K. Laube, první profesor mineralogie a geologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě. A byl to on, komu se o necelé tři týdny později podařilo termu zachytit.

Laube je však k Teplicím vázán vícero pouty: Především se zde v patricijské rodině v roce 1839 narodil. Jeho otec byl nejen zavedený živnostník, ale též nájemce Nových lázní a městský radní. Regionu Laube věnoval i svou výzkumnou práci – poukázal na význam Pravčické brány a Panské skály, které navrhoval chránit zákonem, zajímaly ho Krušné hory a minerální prameny. Na přelomu 60. a 70. let 19. století se účastnil expedice k pobřeží Grónska, kde první polárnické zkušenosti získával i Julius Payer.

Laube se (na svou dobu zcela samozřejmě a pochopitelně) cítil výhradně Němcem. Spoluzakládal spolky, které záměrně vydělovaly české Němce, např. Společnost na podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách nebo Spolek pro dějiny Němců v Čechách. Po rozdělení pražské univerzity na českou a německou část si Laube vybral působení na té německé (a později se stal jejím rektorem).

Laubeho zásluhy o Teplice jsou natolik velké, že navzdory jeho německému nacionalismu nebyl jeho význam nikdy snižován. Ve městě dnes  najdeme Laubeho náměstí i pamětní desku.

  • Laubeho profil na Wikipedii je k dispozici v češtině v solidně obsáhlé podobě.
  • V roce 1989 vydalo teplické muzeu, Laubemu sborník.
  • Laubeho knihy stále prodává Amazon.com.
Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑