Nejznámější československý letec RAF

SKMBT_C224e15112510460-1.png

Kdo někdy viděl film otce a syna Svěrákových Tmavomodrý svět, příběh Františka Fajtla už trochu zná. Scénář o československých pilotech ve službách britského letectva Royal Air Force (RAF) za druhé světové války totiž z Fajtlových memoárů vychází.

Fajtl se narodil roku 1912 v Doníně, okres Louny. V místě chodil na „měšťanku“, střední školu absolvoval v Trnovanech, kde navštěvoval obchodní akademii. Svůj vliv na pozdější Fajtlovu zarputilou službu vlasti mělo intenzivní zapojení v Sokole, a to jak na Lounsku, tak v Teplicích. František Fajtl po celé čtyři roky studia pravděpodobně chodil do sokolovny u budovy českých (tedy  menšinových) škol na dnešním Metelkově náměstí.

Na sv. Jana roku 1932 Fajtl úspěšně odmaturoval. O čtvrt roku později musel narukovat. Záhy nastoupil studium vojenské akademie. Po pěti letech služby v armádě přišla Mnichovská dohoda a následně obsazení Sudet nacisty. Fajtl neváhal a hned v červnu 1939 odešel přes Polsko do Francie. Československá skupina se tu v prvních leteckých bitvách druhé světové války vyznamenala: Fajtlova skupina sestřelila na 170 nepřátelských letadel na úkor vlastních 32 ztracených. Po roce letci ustoupili na Britské ostrovy, kde se v létě a na podzim 1940 zapojili do letecké bitvy o Británii, předehry plánované (ale nikdy neuskutečněné) nacistické invaze do ostrovního království. Několikaměsíční bombardování Angličané ustáli a českoslovenští letci na tom měli nemalý podíl. Neboť – jak na adresu pilotů řekl Winston Churchill: „Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu.“

V květnu 1942 Fajtla Němci sestřelili nad Francií, pilot naštěstí pád přežil a přes Španělsko se vrátil zpět do Anglie. Na podzim roku 1943 byl jmenován velitelem československé 313. stíhací perutě.

Poslední rok války bojoval Fajtl v Sovětském svazu a pak na Slovensku. Rok po komunistickém puči ho z armády propustili a v roce 1950 byl coby bývalý voják v britské armádě bez soudu vězněn rok a půl na Mírově.

Po propuštění se vrátil do Loun a roku 1964 dosáhl částečné rehabilitace. Teprve po Sametové revoluci začal být prezentován jako hrdina, získal povýšení na hodnost generálporučíka ve výslužbě, obdržel Řád Bílého lva a Řád M. R. Štefánika.

František Fajtl zemřel v Praze 4. října 2006, pět let po premiéře filmu Tmavomodrý

  • Fajtlův profil nabízí Wikipedie. Detaily pak poskytne web Vojsko.net.
  • Fajtlovy knihy, které se staly předlohou pro scénář filmu Tmavomodrý svět, najdete v knihovně.
  • Knihu Setřelen nabízí Radioservis i jako audionahrávku v interpretaci Jiřího Ornesta.
Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑