Největší fotografické impérium Rakouska-Uherska

SKMBT_C224e15112510472-1.png

Carl Pietzner se vypracoval: Od pomocných prací v prvních fotografických ateliérech v Prusku i Rusku se ve svých čtyřiadvaceti letech stal majitelem vytouženého vlastního podniku. Psal se rok 1877 a mladý podnikatel právě přišel do Šanova, kde převzal již existující ateliér.

Prostředí světoznámých lázní, kde se to společenskou smetánkou jen hemžilo, znamenalo pro Pietznera velkou příležitost. Jeho Umělecký ústav pro fotografii, malbu a světlotisk navštěvovali právě bohatí návštěvníci lázní. Výdělky rychle stoupaly, a tak Pietzner postupně založil asi 17 filiálek, ve kterých pracovalo na 300 lidí. Našli byste je v blízkosti Teplic (v Duchcově, Mostu, Ústí, Děčíně, Karlových Varech…), ale i v tehdejších velkoměstech, jakými byly Vídeň, Berlín, Salcburk nebo Brémy.

Přestože Pietzner roku 1895 přesídlil natrvalo do Vídně a vedení firmy přenechal synovi, neustále hledal možnosti dalších investic v regionu, kde začínal. Na přelomu století např. vybudoval v Ledvicích u Bíliny továrnu na porcelán a kameninu.

Ačkoli byl fotograf poctěn titulem císařského rady a finančně jistě nestrádal, druhou polovinu svého života nepovažoval za šťastnou. Finanční ztráty spojené s prohranou velkou válkou, deprese a postupující stáří ho roku 1927 dohnaly ve věku 74 let k sebevraždě. Díky jeho ateliéru dnes ovšem máme k dispozici unikátní fotografie osobností i figurek Rakouska-Uherska krátce před jeho soumrakem.

  • Regionální muzeum v Teplicích vydalo roku 1990 knihu Jitky Budínské Fotografie ze starých teplických ateliérů. Najdete v něm i snímky z Pietznerova ateliéru.
  • Životopis Carla Pietznera najdete na webu k historii fotografie.

Komentáře nejsou povoleny.

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑