Nejuznávanější autor protestsongů

SKMBT_C224e15112510400-1.png

Karel Kryl do Teplic nechtěl, ale co mu zbylo: Jako syn bývalého tiskaře si člověk v roce 1962 nemohl vybírat. Ještě mokré maturitní vysvědčení z keramické školy v Bechyni mu zajistilo umístěnku v podniku SPOJKER (Spojené keramické závody) v Trnovanech. Jeden rok, než byl odveden na povinnou vojenskou službu, tu vyráběl záchodové mísy a umyvadla.

V knižním rozhovoru Půlkacíř z roku 1993 Kryl vzpomíná na samotnou výrobu: „Každej vozejk byl v peci přesně padesát minut, to je stejná délka, jako měly později moje pořady ve Svobodné Evropě. Mně tenhle rytmus vyhovoval. Vždycky jsem měl čtyřicet minut čas, tak jsem si tam postavil modelovací stolek a dělal jsem si panáky. Bavilo mě to..“

Budoucí písničkář bydlel hned za tratí, na tzv. svobodárně, kde poslouchal Counta Basieho, Charlieho Parkera a Billie Holiday. Hudebně ani básnicky ho na severu Čech ale příliš jiných podnětů nečekalo.

Továrna na sanitární keramiku stojí v Teplicích dodnes. V 90. letech ji privatizoval americký Ideal Standard, jehož jméno podnik stále nese.

Karel Kryl byl ikonickým bardem, autorem originálních protestsongů v 70. a 80. letech 20. století. Euforie z pádu komunismu rychle vyprchala; Kryl brzy rozpoznal, kam směřuje nezralá demokracie bez pravidel. Zemřel náhle, zahořklý, v roce 1994 v Mnichově. Na teplickém Benešově náměstí má „básník a písničkář svobody“ pamětní desku.

  • O teplické krátké etapě svého života vypráví Karel Kryl v knižním rozhovoru s Milošem Čermákem Půlkacíř.
Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑