Nejrychleji rostoucí děti v republice

SKMBT_C224e15112510480-1.png

Ten moment v Dobré Vodě si MUDr. Jan Ševčík dodnes přesně pamatuje, byť od něj uplynulo téměř 50 let. Asistentky Státního zdravotního ústavu mu právě dovezly čerstvé výsledky krevních rozborů několika desítek dětí, které v tamním zařízení trávily jedenáctý den „školy v přírodě“. „Poprvé jsem u nich viděl normální červené krvinky v dostatečném počtu a s dostatečnou koncentrací hemoglobinu,“ vzpomíná dnes Dr. Ševčík, doyen zdejší hygieny, který spolu s kolegy bez nadsázky zachránil zdraví několika tisíc dětí narozených v šedesátých až osmdesátých letech 20. století.

Jakmile totiž děti odjely z kraje zamořeného běžně troj až pětinásobnými koncentracemi jedovatého oxidu siřičitého, okamžitě jejich krevní dřeň začala produkovat normální krvinky. „Byl jsem toho plný, všem jsem o tom vyprávěl. Bylo jasné, že jestli chceme ty děti zachránit, musí na čerstvý luft jezdit pravidelně,“ vypráví dnes osmdesátiletý Ševčík. Spolupráce s pražskými lékaři skutečně vedla k osvícenému rozhodnutí Rázlovy vlády č. 111/1969: Na program škol v přírodě a lepší výživu byla okresům Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem (a částečně Děčín, Louny, Litoměřice) poskytnuta štědrá dotace. Děti tak mohly vyjíždět dvakrát ročně.

Vedle vynálezu “škol v přírodě” se tým hygieniků a lékařů zasadil i o hodnotnou stravu. Rodiny na severu Čech často měly hluboko do kapsy, a tak hygienici z pečlivých statistických údajů vyčetly, že v řadě rodin se maso jí maximálně jednou týdně, a to nezřídka ještě v podobě bůčku nebo vnitřností. Dětem často chyběl i vitamín C. Hygiena proto hledala cesty, jak chybějící složky potravy dětem plošně doplnit. Tak vznikly legendární školní svačiny v podobě jogurtu s ovocnou marmeládou. Jen v teplickém okrese šlo o 17 tisíc kusů den co den, ve všech dotčených okresech v kraji pak více než 70 tisíc. Svůj efekt ale opatření mělo: Zatímco na začátku školního roku 1969/1970 měřily severočeské děti o 12 centimetrů pod celostátním průměrem, o tři měsíce později střední hodnotu dokonce předehnaly.

V roce 1987 Školský úřad Teplice dokončil stavbu velkokapacitního areálu ve Světlé nad Sázavou. Svačinky zůstaly do začátku 90. let, školy v přírodě do konce 90. let, prakticky do zrušení okresních úřadů. Areál ve Světlé dnes využívá ženská věznice s ostrahou7.

Životní prostředí se radikálně zlepšilo. Nebýt ale party zapálených hygieniků a lékařů, kteří s vědeckou paličatostí sbírali data a přinášeli důkazy o dopadech prostředí na zdraví, asi bychom tu dnes dvě generace zdravých dětí vůbec neměli.

Reklamy

Komentáře nejsou povoleny.

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑